Kašmír, část 5
i na horach v kasmiru clovek narazi na indicky neporadekja
Oblékám se ještě v teple spacáku, přece jen dva stupně jsou dva stupně... Sice to chce trochu obratnosti, ale aspoň mi není taková zima.
Co nemám na výletech ráda, je balení. Naštěstí je všechno smradlavé, tedy minimálně je vše načuchnuté kouřem z kamen, takže nic nemusím skládat a jen jsem to vše nacpala do batohů. Kluci už nedočkavě sedí dole u stolu a očekávají, co jiného, než vařená vajíčka a toast. Po snídani jdeme na procházku. Trošku mě mrzí, že už dnes nejdeme lyžovat, ale říká se, že v nejlepším se má skončit. Cestou potkáváme sáňkaře. Úplně bych se o nich zapomněla zmínit. Respektive o tahačích sáněk. To
si zaplatíte pár rupií a tahač sáněk vás doveze, kam je libo. Je to docela srandovní obrázek. Tlustá Indka sedící na oprýskaných dřevěných sáňkách samochodkách nechajíc se táhnout hubeným Kašmířanem. Ještě větší sranda je, když sáňkují. To člověka baví pozorovat, jak postarší Indové blbnou na sáňkách JBohužel i tu v horách člověk narazí na laxnost vůči životnímu prostředí. Musela jsem to prostě vyfotit.
Už dosti bylo zimních radovánek a my se vydáváme na cestu domů, respektive na letiště do Srinagar. Loučíme se s Gulmargem a zimou. Stejný řidič, stejný jeep, stejně křivolaká cesta a stejné obavy o naše zavazadla… Naštěstí je dovezl všechna na místo. Tomáše a Petra jsme na jejich přání nechali ve Srinagaru. Je tam jezero s vyhlášenými houseboaty. Všude je opět plno vojáků, asi demonstrace síly indické armády. Dostat se na letiště k odletové hale je také docela kumšt. Musíte si vyndat baterky z kamery a foťáku, projdete několika kontrolami, včetně rentgenu zavazadel. Zajímavé je, že nikdo neřeší mobily, pro keré je v dnešní době vestavěný foťák neodmyslitelnou součástí.
Na letišti nás nenechali vstoupit do letištní haly před půl jednou, což nikdo z nás nepochopil, takže jsme potupně museli čekat před halou, než nám maník dovolil si jít odbavit zavazadla. Tam nám baťohy zapečetili páskou, aby do nich nikdo nemohl dát něco navíc, třeba bombu. Poté jsme museli podstoupit další peripetie s osobními kontrolami,mimochodem dosti nepříjemnými, kdy mi kontrolovali i knihu, časopisy, gelovou tužku a tak oblíbený balzám na rty, který nepřestane paní kontrolorky udivovat. Jitce chtěli vyhodit čokoládu Milku, protože nevěděly, co to je.
Ta se už naštvala a ječela na ně, že to je přece čokoláda! Člověk je z těch kontrol pěkně otrávený, ale řekne si, dobře, je to pro naše bezpečí. I tak při indickém systému je možné, aby se někdo dostal až na letištní plochu, těsně před vstupem do letadla, kde se konala čtvrtá, poslední kontrola, komu vyndají z příručního zavazadla celou kosmetickou taštičku se šamponem a všemi možnými lahvičkami… No tak to už rezignuji a doufám, že se někdo nedostal do letadla s nějakou výbušninou nebo zbraní. V letadle koukám kolem sebe, jestli neuvidím někoho podezřelého.
Let trval poměrně krátce, vyhnuli jsme se sandwichům společnosti Spice Jet a hladce přistáli v Delhi, na letišti Indira Ghándí. No jo, jsme doma. Familiérní smrad a vedro. Sami moc nevoníme, jsme vyuzení jak správní zálesáci, do toho to vedro…Takhle moc jsem se ještě na sprchu netešila…
P.S.: pro ty, kdo zná heslo a chce se pokochat našimi fotkami: http://mouse21.rajce.net/Kashmir_20090301
Misa Krpina
Ano.Běželi bosky nebo v ponožkách.
Po prvotním prodíraní se davem účastníků sedmikilometrového běhu jsme se s Manu konečně dostaly k běhu. Tedy spíše pobíhání. Kličkovaly jsme mezi účastníky jak myši. Pletli se nám do cesty chodci, skupinky s transparenty, ale i diváci. Já razila cestu a Manu mě věrně následovala.
Misa Krpina
Indický půlmaraton 2
Už je to tak dávno, co jsem napsala ten první díl maratonského běhu v New Delhi, že už si pomalu nepamatuji, co jsem v něm vlastně psala.
Misa Krpina
Kousnutá indickým pavoukem?
Už je to pár týdnů, co jsme odjeli z Indie. A i když jsme už doma, v Česku, sem tam se k nám Indie dostane cestou televize nebo článků v časopisech.
Misa Krpina
Indický půlmaraton 1
10.11.2009 Třicet, dvacet devět, dvacet osm....Indové opět nezvládli organizaci a dav protrhl startovní pásku.
Misa Krpina
Polibek jako úplatek?
18.1.2010 Asi to pro mnohé bude pořádné překvapení, když řeknu, že mi je v Indii zima. Vážně, nekecám.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA
Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...